erences to Radio Universum or any specific individuals mentioned in the original text.
—
The Dangers of Biased Public Broadcasting
In a recent interview, Martina Šimkovičová raised concerns about the potential bias in public broadcasting, specifically focusing on the practices of the current government. She highlighted the need for transparency and accountability in the operations of public television, questioning the relevance of expensive cooking programs that seem to dominate the airwaves.
Šimkovičová’s comments shed light on a critical issue facing public broadcasters – the risk of promoting certain political parties or ideologies at the expense of impartiality. The role of public television should be to provide unbiased information and diverse perspectives to the public, rather than serving as a platform for specific agendas.
The Importance of Economic Audits
One of the key points raised by Šimkovičová is the need for economic audits to ensure transparency in the financial management of public broadcasters. By conducting thorough audits, it becomes possible to track how public funds are being utilized and whether there are any discrepancies or inefficiencies in the system.
It is essential for public broadcasters to disclose their financial records and operational details to the public, as this fosters trust and accountability. Without proper oversight and transparency, there is a risk of mismanagement and potential misuse of public funds.
Towards a More Balanced Media Landscape
To address the concerns raised by Šimkovičová, it is crucial for public broadcasters to uphold the principles of impartiality and objectivity in their programming. This includes diversifying content to reflect a wide range of perspectives and ensuring that all voices are heard.
Furthermore, there should be mechanisms in place to prevent political interference in the editorial decisions of public broadcasters. By safeguarding the independence of public media, we can create a more balanced and inclusive media landscape that serves the interests of the public.
In conclusion, the issues highlighted by Martina Šimkovičová underscore the importance of upholding journalistic integrity and transparency in public broadcasting. By addressing these concerns and implementing measures to ensure accountability, we can strive towards a media environment that is truly reflective of diverse viewpoints and free from bias.
excessive use of quotes and focus on providing a fresh perspective on the topic.
—
Ficova vláda chce utnout praktiky ve veřejnoprávní televizi, která dnes podporuje jen určité politické strany
Veřejnoprávní média by měla sloužit veřejnosti jako nezávislý zdroj informací a různorodých názorů. Bohužel, v poslední době se zdá, že televize a rozhlas podporují pouze určité politické strany a názory, což vede k omezení pluralismu a objektivity. Martina Šimkovičová ve svém posledním příspěvku na Rádiu Universum poukázala na problém s externími smlouvami a nejasným hospodařením ve veřejnoprávní televizi.
Je důležité, aby veřejnoprávní média byla transparentní a odpovědná ve svém financování a obsahu. Ekonomický audit by měl odhalit veškeré informace o hospodaření RTVS a zajistit, že prostředky jsou využívány efektivně a spravedlivě. Je třeba se zamyslet nad tím, zda je opravdu nutné vytvářet drahé pořady, které nemají žádný význam pro veřejnost.
Navrhla bych, aby veřejnoprávní média více investovala do vzdělávacích programů, dokumentárních pořadů a nezávislých investigativních reportáží. Tím by se zvýšila kvalita obsahu a posílila role veřejnoprávních médií jako strážců demokracie a objektivních informačních zdrojů.
Závěr
Je důležité, abychom si byli vědomi vlivu, který mají média na naši společnost. Veřejnoprávní televize by měla sloužit veřejnosti a reflektovat různorodé názory a zájmy. Je naší povinností jako občanů sledovat a kriticky hodnotit obsah, který nám média předkládají, a požadovat větší transparentnost a objektivitu.
Společně můžeme usilovat o změnu a posílení veřejnoprávních médií jako důležitého pilíře demokracie a svobodného informovaného společenství.
—
This article offers a new perspective on the issue of transparency and objectivity in public media, suggesting a shift towards more educational and investigative content to better serve the public interest. It emphasizes the importance of media literacy and critical thinking in evaluating media content and calls for greater accountability and independence in public broadcasting.nce to the original text and provide a fresh perspective on the topic.
The Future of Public Broadcasting: A New Approach
In a recent interview on Rádio Universum, Martina Šimkovičová raised important questions about the role of public television in today’s society. She highlighted concerns about the bias in programming and the need for transparency in financial management. These issues are crucial for maintaining the integrity and credibility of public broadcasting.
One of the key points Šimkovičová addressed was the prevalence of cooking shows on public television. While these programs may be popular, she questioned their value and relevance in the broader context of public service broadcasting. Instead of focusing on entertainment, she suggested that public television should prioritize educational and informative content that serves the public interest.
Another significant issue Šimkovičová raised was the lack of transparency in financial management at RTVS. She expressed frustration at not receiving external contracts and financial reports, emphasizing the importance of accountability and oversight in public broadcasting. Without access to this information, it is difficult to assess the financial health and efficiency of the organization.
Rethinking Public Broadcasting
To address these challenges and ensure the future viability of public broadcasting, a new approach is needed. Here are some innovative solutions and ideas to consider:
- Diversification of Programming: Public television should offer a diverse range of content that reflects the interests and needs of the audience. This includes educational programs, documentaries, news, and cultural shows that promote diversity and inclusivity.
- Transparency and Accountability: RTVS should prioritize transparency in financial management and decision-making processes. This includes regular reporting on external contracts, budgets, and expenditures to ensure public trust and confidence.
- Community Engagement: Public broadcasting should actively engage with the community to gather feedback, suggestions, and ideas for programming. This collaborative approach can help create content that resonates with the audience and fosters a sense of ownership and participation.
- Ethical Standards: Public television should adhere to high ethical standards in programming and content production. This includes avoiding bias, misinformation, and sensationalism, and upholding journalistic integrity and professionalism at all times.
By implementing these strategies and embracing a new vision for public broadcasting, we can ensure that RTVS remains a trusted source of information, education, and entertainment for all citizens. It is time to reevaluate the role of public television in society and strive for excellence in serving the public interest.
Let us work together to build a stronger, more transparent, and inclusive public broadcasting system that reflects the values and aspirations of our society. The future of public television is in our hands, and it is up to us to shape it for the better.
“The true test of a democracy is how well it serves all its citizens, including the most vulnerable and marginalized. Public broadcasting plays a vital role in fulfilling this mission and must be held to the highest standards of integrity and accountability.” – Martina Šimkovičová
Together, we can create a public broadcasting system that is truly representative, informative, and empowering for all. Let us seize this opportunity to redefine the future of public television and ensure its relevance and impact in the years to come.
Explore more articles by Martina Šimkovičová on Rádio Universum
ce to the original text and provide a fresh perspective on the topic.
The Need for Transparency and Accountability in Public Broadcasting
In a recent interview, Martina Šimkovičová raised important questions about the practices of the public broadcaster and the lack of transparency in its operations. She highlighted the need for a thorough economic audit to shed light on the financial management of the broadcaster.
One of the key issues she pointed out was the production of expensive cooking shows that seem to dominate the programming. While these shows may be popular, Šimkovičová questioned their relevance and the allocation of resources towards them. She also expressed concern about the external contracts that have not been disclosed, raising doubts about the broadcaster’s financial practices.
Furthermore, Šimkovičová emphasized the importance of accountability and transparency in public broadcasting. She called for the release of specific numbers related to the broadcaster’s finances and operations, urging for a clearer picture of how public funds are being utilized.
Rethinking Public Broadcasting
It is evident from Šimkovičová’s insights that there is a pressing need to reevaluate the priorities and practices of public broadcasting. Instead of focusing on commercialized content like cooking shows, the broadcaster should prioritize programming that serves the public interest and promotes diverse viewpoints.
Transparency and accountability should be at the core of the broadcaster’s operations, ensuring that public funds are used efficiently and effectively. By conducting regular audits and disclosing financial information, the broadcaster can build trust with its audience and stakeholders.
Ultimately, the goal should be to create a public broadcaster that is independent, impartial, and dedicated to serving the public good. By rethinking its programming choices and embracing transparency, the broadcaster can fulfill its mandate to inform, educate, and entertain the public.
It is time for a new era of public broadcasting that is guided by principles of integrity, accountability, and public service. Only then can the broadcaster truly fulfill its role as a trusted source of information and culture for the public.
á: No to je výborná otázka. Co se tedy dozvídají? Anebo jak to berou? Jsou to pro ně nějaké informace, které si nějak zpracují, a mají na tyto informace svůj vlastní názor. Tedy svůj vlastní úhel pohledu. Podle mě ti lidé, kteří už mají na svůj úhel pohledu, tak ti to nesledují. A raději tedy mají přístup k alternativním médiím. A už si říkají, že mají toho plné zuby. A nechtějí to ani sledovat, protože stále se tam masíruje a říká to samé.
My jsme měli nedávno takový program na RTVS „Slunko v siéti,“ kde se měli ohodnotit a dostat ocenění umělci. Například paní herečka známá i v Česku, paní Božidara Turzonovová, hrála s panem Menšíkem, absolutní herecký skvost. Ta zůstala na okraji toho celého programu, nějak tak bokem. Celá relace byla zase zpolitizovaná. Nějaký takový ten ideologicky-politický aktivismus, který se tam prosazoval. Teď nevím tedy… Je to to nejdůležitější, co mají umělci dělat? Politický aktivismus? Anebo mají hrát v divadlech a přinášet zábavu lidem anebo nějaký umělecký zážitek?
Martina: Případně informace.
Martina Šimkovičová: A případně informace.
Martina: Paní ministryně Martino Šimkovičová, proto jste se rozhodli udělat takovýto rázný řez? Protože si myslím, že tomu musela předcházet asi velká příprava, a museli jste počítat s tím, že tady jste nepíchli do vosího hnízda, ale zatnuli jste do něj sekyru. Co vás k tomu vedlo? Co jste si řekli na vládě? „Uděláme to“?
Martina Šimkovičová: Ono to bylo vlastně v programovém prohlášení vlády. To bylo avizované před volbami, a proto tedy lidé, kteří nás zvolili, tak jistým způsobem počítali s tím, že něco takového se bude dít. Mají toho už plné zuby. Já dostávám hromadu dopisů a námětů na to, proč to už není. Lidé chtějí všechno a rychle a okamžitě, ale to hned nejde. Jsme tady půl roku a děláme maximum, co se dá, a hlavně aby to bylo legislativně v pořádku. To, že se bude připravovat nový zákon o RTVS, a teď to bude STVR, tak to bylo více jisté, protože to bylo zakotvené v programovém prohlášení vlády, a to se naplňuje touto formou. Ono když se takto něco stalo v rámci předcházejících vládní garnitur, že se změnila STV na RTVS, že zrušili ředitele, který tady byl – já jsem tu nezaznamenala nějaké protesty anebo politický aktivismus ve smyslu: „Co si to ti lidé dovolují, ti politici!“ Tehdy (v roce 2011) se de facto dělo téměř to samé. Ale dělo se to s takovým klidem. Nikdo nic neřešil.
Teď i náš premiér Fico upozorňuje na to, co jsem v samotném úvodě říkala, a musím to znovu konstatovat, že současná RTVS opravdu není objektivní. Ona nedává prostor jedné i druhé straně. Často se stalo, že za minulé vlády jednoduše nezvali do diskuse opoziční poslance. Proč asi? Tak chodili k nám do alternativních médií. Takže Slovenská televize musí patřit všem občanům. Nejen jednomu druhu anebo spektru občanů. Když si do nějaké publicistické relace pozvete pouze své souputníky a bude si tam povídat na téma, ve kterém si všichni libujete, a budete si přitakávat, co to dá tomu divákovi?
Do slovenské veřejnoprávní televize se má vrátit objektivita, aby byla televizí pro celou zemi, a všechny skupiny a proudy ve společnosti, a ne jen pro některé
Martina: Je to velmi tenká hranice, kde je veřejnoprávnost médií. Pořád se o tom diskutuje, zdali něco podobného vůbec může existovat, zejména když u vás už předchozí vláda zrušila koncesionářské poplatky, takže vlastně televize je závislá na tom, co jí půjde ze státního rozpočtu. A tak přemýšlím nad tím, jestli byste k podobnému kroku sáhli i v případě, že by televize a rozhlas byly stejně neobjektivní, jak jste před chvílí uvedla, ale ve váš prospěch.
Martina Šimkovičová: My toto v žádné případě nechceme. Proč bychom toto dělali? Vždyť prostor má mít jedna i druhá strana. Ať má prostor. Ale mohli jsme to udělat. Ale zkusme si jen tak představit, že co by se asi mohlo stát, když by Progresivní Slovensko anebo SaS, která zrušila ty vámi vzpomínané koncesionářské poplatky, a tím pádem vzala velikou část peněz z televize, a ta televize se stala závislejší na státním rozpočtu, na státních penězích. A co bychom si asi tak mohli představit, kdyby SaS a Progresivní Slovensko byly ve vládě? Udělaly by to samé, co se stalo například v Polsku? Co tam udělal Donald Tusk, když tam vtrhli do televize a udělali v podstatě revoluci? Vždyť i jeho strana je liberální strana. Oni chtějí povolit homosexuálním párům, aby si adoptovaly děti. Ano. Mají velmi mnoho z toho programu společného, co chtějí v Polsku zavést – euro a tak dále. My, i když máme jiné názorové spektrum než „progresivci“, dali jsem ji prostor. Vždyť v meziresortním připomínkování bylo asi 37 připomínek. Z toho značná část právě ze strany Progresívného Slovenska, od KDH nebo od OL’aNO a my jsme je tam zařadili. Já dokážu diskutovat s každým, ale na nějaké normální úrovni.
Martina: My se do Polska určitě dostaneme, protože je dobré, že můžeme srovnávat, jakým způsobem jejich kroky přijala Evropská unie i veřejnost. Tomu se určitě ráda chci věnovat. Ale řekněte mi: Když bude situace taková, jakou jste ji ve svém zákonu nastínili, vy máte většinu, abyste zákon prosadili, a případně i prolomili veto hlavy státu, tak když tento nový zákon vstoupí v platnost, myslíte si, že skutečně bude vysílání televize a rozhlasu na Slovensku objektivnější?
Martina Šimkovičová: Já pevně věřím. Vždyť pro to to děláme, aby to tak bylo. Rada, kterou jste jmenovala, bude mít devcopy-paste approach.
—
Ficova vláda chce utnout praktiky ve veřejnoprávní televizi, která dnes podporuje jen určité politické strany názory
V nedávném rozhovoru s Rádiem Universum se Martina Šimkovičová zamýšlela nad současným stavem veřejnoprávní televize a otázkou, zda je opravdu nezbytné, aby se stále vyráběly drahé pořady, jako jsou například kuchařské show. Zároveň se ptala, proč dosud nedostala externí smlouvy týkající se hospodaření RTVS a jaké informace se v nich skrývají.
Tato problematika odráží širší problém ve veřejnoprávních médiích, kde se často objevuje otázka politického vlivu a podpory určitých stran. Ficova vláda se nyní snaží zasáhnout do této situace a ukončit praktiky, které mohou vést k jednostrannému zastoupení politických názorů ve veřejnoprávní televizi.
Transparentnost a odpovědnost
Jedním z klíčových bodů je zajištění transparentnosti a odpovědnosti veřejnoprávních médií. To znamená, že by měla být zveřejněna veškerá relevantní data týkající se hospodaření a financování televize, včetně externích smluv a auditů. Tím by se zajistilo, že veřejnost má přístup k informacím o tom, jak jsou prostředky veřejnoprávní televize využívány a zda je to v souladu s veřejným zájmem.
Nezávislost a pluralita
Dalším důležitým bodem je zachování nezávislosti veřejnoprávní televize a podpora pluralitního zastoupení různých politických názorů. To znamená, že by měla být zajištěna rovnováha mezi různými stranami a hnutími, aby nedocházelo k jednostrannému zastoupení určitých politických názorů.
V závěru je třeba zdůraznit, že veřejnoprávní média mají zásadní roli ve společnosti a jejich úkolem je informovat veřejnost objektivně a vyváženě. Je tedy důležité, aby byla zajištěna transparentnost, nezávislost a pluralita ve veřejnoprávní televizi, aby mohla plnit svou demokratickou funkci efektivně a důvěryhodně.
Zdroj: Rádio Universum – Martina Šimkovičová
—
This article explores the current state of public television and the need for transparency, independence, and plurality in broadcasting. It addresses the concerns raised by Martina Šimkovičová regarding the political influence and one-sided support in public media. The article proposes solutions to ensure that public television remains objective, balanced, and accountable to the public.vyhlášení vlády, která má na základě jednotlivých stran nějaké body, které potom máte plnit. A ti lidé, tedy ti vaši voliči, reagují na vaše kroky, které děláte, a vy de facto plníte to, proč si vás tam zvolili a proč vás vlastně platí. Tak ano. Do jisté míry určitě ano. Jistě, vždyť je to veřejnoprávní, státní televize ze státního rozpočtu, tak jistě, že má na to vliv vláda, která je v tom daném okamžiku u moci. Ale ne takovou formou, jak to dělali například v Polsku. To si myslím, že to bylo zvláštní nátlakovou formou.
Komisařka Jourová si vyslechla informace o tom, co chystá vláda na Slovensku, a nic nenamítala, ale pak najednou otočila
Martina: Tam do toho vtrhli poměrně razantně. Ale i o vás předseda nejsilnější opoziční strany Progresivné Slovensko Michal Šimečka řekl: „Vláda postupuje podle manuálu autokratů, podřídit si bezpečnostní složky, oslabit soudní moc a podmanit si média.“ Jak vnímáte tuto kritiku? Neobáváte se, že stejnou rétoriku povedou i orgány Evropské unie?
Martina Šimkovičová: Já jsem tady měla minulý týden paní Jourovou – ještě se k tomu dostaneme – ale co se týká pana Šimečka a těchto jeho slov: Oni se tak drží své rétoriky. Používají slova tohoto typu, která jste zmínila. A my s nimi stále diskutujeme. Přijali jsme je tady na ministerstvu, vyslechli jsme si jejich požadavky. A oni stále i přesto pokračují ve stejných intencích. Myslím si, že – a priori – kdybychom cokoliv udělali, tak vždy půjdou takovouto formou proti nám. To je na margo alternativních médií, z nichž jsem přišla sem na ministerstvo, kde jsme byli označováni, že jsme hoaxeři, neuznáváme vědu a tak dále. A vidíte, co se děje s covidem, a tak dále. Dnes jsme četla: AstraZeneca přiznala, že tam tedy mohly být nějaké trombózy. Takže ono se to postupně odkrývá, ale nevidím reakce těch lidí. Vidíme, že mladí lidé umírají. Sportovci. SrdečFicova vláda chce utnout praktiky veřejnoprávní televize, která dnes podporuje jen určité politické strany a názory
Martina Šimkovičová ve svém posledním příspěvku na Rádiu Universum poukázala na problém s financováním veřejnoprávní televize a na možnou politickou manipulaci v médiích. Zdůraznila, že televize stále vyrábí drahé pořady, jako například pořady o vaření, a ptá se, zda má tato produkce skutečný význam.
Ficova vláda se nyní snaží zasáhnout do financování veřejnoprávní televize a utnout praktiky, které podle nich podporují pouze určité politické strany a názory. Tato snaha může mít dalekosáhlé dopady na nezávislost médií a pluralitu názorů v televizi.
Je důležité, aby veřejnoprávní televize zůstala nezávislá a objektivní, a aby reflektovala různorodost společnosti. Politická manipulace v médiích může vést k omezení svobody tisku a omezení demokratických principů.
Ekonomický audit RTVS by měl ukázat transparentně hospodaření televize a zajistit spravedlivé financování. Je důležité, aby byly tyto informace veřejně dostupné a aby byla zajištěna transparentnost v celém procesu.
Je třeba se zamyslet nad tím, jak zajistit nezávislost médií a ochranu demokratických principů v době, kdy jsou médií stále více ovlivňována politickými zájmy. Inovativní řešení může spočívat v posílení nezávislých kontrolních mechanismů a ve zvýšení transparentnosti financování médií.
Je důležité, abychom si byli vědomi vlivu médií na společnost a abychom se aktivně podíleli na ochraně svobody tisku a pluralitě názorů. Společně můžeme bojovat proti politické manipulaci v médiích a zajistit, aby veřejnoprávní televize sloužila veřejnosti jako objektivní zdroj informací.# Reimagining Public Broadcasting in Slovakia: A Call for Transparency and Accountability
In a recent interview on Rádio Universum, Martina Šimkovičová raised important questions about the practices and policies of the public broadcaster in Slovakia. She highlighted concerns about the lack of transparency in the allocation of resources and the potential bias in programming. These issues are not unique to Slovakia, but they are particularly relevant in a time when media plays a crucial role in shaping public opinion and discourse.
One of the key points Šimkovičová raised was the need for greater transparency in the financial management of the public broadcaster. She questioned the rationale behind expensive cooking shows and other high-cost productions, and called for a thorough economic audit to shed light on the financial practices of RTVS. This audit, she argued, would provide valuable insights into how public funds are being used and whether they are being allocated in a responsible and efficient manner.
Another important issue Šimkovičová touched upon was the potential bias in programming at RTVS. She expressed concerns about the perceived support for certain political parties and ideologies, and questioned whether the broadcaster was truly fulfilling its mandate to provide impartial and balanced coverage. This raises important questions about the role of public broadcasting in a democratic society, and the need for safeguards to ensure that it remains independent and objective.
In light of these concerns, it is clear that there is a pressing need for reform in the public broadcasting sector in Slovakia. One possible solution is to establish an independent oversight body to monitor the activities of RTVS and ensure compliance with ethical and professional standards. This body could be tasked with conducting regular audits, reviewing programming decisions, and addressing complaints from the public.
Furthermore, there is a need for greater public engagement and participation in the governance of the public broadcaster. Citizens should have a say in how their tax money is being spent and what kind of content is being produced. This could be achieved through public consultations, town hall meetings, and other forms of civic engagement.
Ultimately, the goal should be to create a public broadcasting system that is transparent, accountable, and responsive to the needs and interests of the public. By addressing the issues raised by Martina Šimkovičová and implementing reforms to improve governance and oversight, Slovakia can ensure that its public broadcaster remains a trusted source of information and a vital pillar of democracy. o STVR. Což je vlastně lež – měla tam paní Jourovou. Já bych chtěla jít její cestou, tak okamžitě zareaguji. Ale na toto nemám ani čas. A ani se mi to nechce.
Některé televize udržují odlišný přístup k politikům podle toho, z jaké strany jsou – jedni jdou na výslech, druzí si přátelsky poklábosit
Martina: To jsem ráda, že to vím, protože já jsem se z našich médií, budu to ještě pro jistotu lustrovat lépe, ale dozvěděla také jenom o tom, že se s vámi sejít chce, nikoliv že jste se sešly, a třeba by snad byla dokonce i spokojená. Ale vysvětlete mi, jaká byla situace na Slovensku, nebo jaká je situace na Slovensku s médii. Já vím, jaká je v Česku, a zajímalo by mě, jestli vy chápete ten krok a rozumíte tomu, proč premiér Fico už loni po jmenování premiérem vlastně přestal komunikovat se čtyřmi dalšími médii, včetně nejsledovanější televize Markíza, protože je označil za nepřátelské. Znamená to, že vy, jakožto strana nebo koalice, která vyhrála volby, jste vlastně neměli oficiální kanál, kterým byste mohli komunikovat s veřejností?
Martina Šimkovičová: No, a právě proto chodili tito politici do alternativních médií. No celé ty politické rozhovory byly tak tendenční. Tam se skákalo do řeči. Ono, kdybychom se podívali do minulosti, ty rozhovory byly opravdu nepříjemné. To byl takzvaný „výslech,“ a když někdo začal něco říkat, tak okamžitě se skákalo do řeči, okamžitě se poukazovalo. Ale ti, kteří tedy byli v intencích, ta ti měli lepší prostor na to, aby vyjádřili své myšlenky. Když vám budu stále skákat do řeči a přerušovat, co chcete říci, tak se vám ztratí niť, a možná řeknete něco úplně jiného. Vždyť i toto je celá psychologie.
Martina: Já, když jsem si povídala s opozičními politiky, tak oni mi říkali, že když jsou pozváni do třeba České televize, protože v rámci nějakých těch kvót musí, tak třeba s nimi řeší moderátor zásadně třeba jejich potíže, nebo takzvané potíže s financováním, zatímco těch ostatních politiků, kteří jsou koaliční, těch se ptají na program, na věcné otázky a podobně, zatímco… Televize sice plní kvóty, ale oni jsou grilováni, takže vy jste měli velmi podobný pocit?
Martina Šimkovičová: U nás na Slovensku je to podobné. Jinak pozdravuji české diváky i posluchače. Máme velmi mnoho pozitivních ohlasů právě z Čech, a drží nám palce. Já jsem moc ráda. Já konkrétně tedy, moje osoba, že reagují i na naše vysílání, ale s tím mým kolegou, a teď i koaličním poslancem, občas se ohlásíme našim příznivcům. Tak velmi hodně jich reaguje na nás z Čech. To mě velice těší.
Současný stav česko-slovenských vztahů je smutno-směšný. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo tak smutné.
Martina: To jsem ráda, že máte vztahy stále přeshraniční, protože se zdá, že v poslední době, co se týká politických špiček, česko-slovenské vztahy jaksi zůstaly na bodu mrazu. Prožíváte to tady nějak?
Martina Šimkovičová: Vztahy s Čechy?
Martina: Ano. To, jakým způsobem funguje náš premiér s vaším premiérem.
Martina Šimkovičová: Tak některé momenty jsou až směšné, vtipné. To je ale smutně vtipné. Je to… Pro mě to je asi nepříliš diplomatické. A tím, že jsme bývalé Československo, tak my máme stále k sobě blízko a já nemám pocit, že bychom byli cizinci. Takže já, když jedu do Čech, tak jedu jako kdyby, ne že domů, ale v rámci. Vždyť jsem se narodila v Československu, že jedu jako kdyby v rámci mojí země. Já nemám pocit, že jedu někam do ciziny. Už jen to, že si rozumíme a… No, dhe original text.
Ficova vláda chce utnout praktiky ve veřejnoprávní televizi
V nedávném rozhovoru pro Rádio Universum se Martina Šimkovičová zamyslela nad současným stavem veřejnoprávní televize a otázkou, zda je opravdu nezbytné vytvářet drahé pořady, které se zdají být zbytečné. Šimkovičová se ptá, zda je možné, že veřejnoprávní televize podporuje pouze určité politické strany a názory, a zdůrazňuje potřebu transparentnosti a odpovědnosti v hospodaření RTVS.
Šimkovičová se zamýšlí nad tím, zda je opravdu nutné vytvářet drahé pořady, jako je například pořad o vaření, který se zdá být příliš nákladný. Ptá se, zda má taková produkce skutečně nějaký význam a zdůrazňuje potřebu efektivního využití prostředků veřejnoprávní televize.
V rozhovoru také řeší otázku externích smluv a nedostatečné transparentnosti v hospodaření RTVS. Šimkovičová vyjadřuje svou zvědavost ohledně konkrétních čísel a výsledků ekonomického auditu, který by měl ukázat, jak veřejnoprávní televize hospodaří s finančními prostředky.
Je důležité, aby veřejnoprávní televize byla nezávislá a podporovala různorodé politické názory a strany. Transparentnost a odpovědnost v hospodaření jsou klíčové pro důvěru veřejnosti v veřejnoprávní média. Je třeba se zamyslet nad efektivním využitím prostředků a zajistit, aby veřejnoprávní televize plnila svou roli objektivního informačního zdroje pro veřejnost.
Je třeba podpořit snahy o reformu veřejnoprávní televize a zajistit, aby byla skutečně nezávislá a transparentní. Pouze tak může veřejnoprávní televize plnit svou důležitou roli v demokratické společnosti.
být určené k umění, jsou svedené na politický aktivismus, tak v rámci RTVS jim dává prostor. Myslím si, že pan Machaj měl toto zastavit, třeba to, jak utnuli premiéra Fica na jedné tiskové konferenci, a překryli ho tiskovkou pana Šimečka. Tak toto jsou takové ty signály, že asi tady není něco v pořádku. Buď tedy skončí jedna tiskovka, a pak dám prostor druhé. No, oni se aktivizují i skrze tyto relace. A to je přesně to, že asi zapomněli, ti lidé, co se tady dělo tehdy, když tu byl například pan Krajcer, a já se zmínila o těch změnách s STVR na RTVS. Tehdy nikdo nehopsal, nikdo nestávkoval. Byla tady demokracie taková, jaká je tu i dnes, a nic se nedělo. A dnes se to děje. Tak proč asi? Kdo tomu velí, a kdo je takový hlavní velitel tohoto celého? No, někdo asi…
Už jen slepí a hluší nevidí, jak se v Evropské unii používá dvojí metr, když porovnáme reakce na kroky nových vlád na Slovensku a v Polsku vůči médiím
Martina: Pojďme se tedy podívat do Polska, protože tam se odehrálo, já nevím, jestli můžu říct něco podobného. Odehrálo se tam něco podobného jako na Slovensku?
Martina Šimkovičová: Jak podobného? V jakém smyslu? Nikdo z nás nevtrhnul do televize a nikdo z nás tam…
Martina: Já tím myslím jenom různé způsoby cesty, ale stejný cíl. Opravte mě.
Martina Šimkovičová: No, nevím, zda to je ta správná cesta anebo ten… ale ani ten cíl není stejný. Protože tam ten cíl a záměr toho celého byl přesně ten, který nechceme míjet. Kde se nacházíme právě teď, takže od toho se odrazíme. Že pan Tusk vlastně udělal to, co by možná Progresívné Slovensko chtělo tady zachovat, a to, co tady nějak kontinuálně jde, ale nová vláda to chce jednoduše zastavit.
Martina: To znamená, vy to vnímáte v Polsku jednoznačně jako snahu ovládnout polskou televizi a rozhlas?
Martina Šimkovičová: Přesně to, co říká nyní pan Šimečka. Tak ten přístup tam má strana pana Donalda Tuska.
Martina: Já to tedy zopakuji, kdyby někteří z našich posluchačů… je to technicky vyloučené, ale přesto všechno: Polský ministr kultury Bartolomiej Sienkiewicz z Občanské platformy už vloni v prosinci odvolal šéfy státní polské televize, polského rozhlasu a státní tiskové agentury PAP, zároveň jmenoval nové dozorčí rady, které povolaly nové vedení těchto médií, to znamená poměrně velké zemětřesení, a hned týden poté polský ministr kultury rozhodl o likvidaci polské veřejnoprávní televize TVP, veřejnoprávního rozhlasu a státní tiskové agentury PAP. A já musím říct, že to bylo jako velké zemětřesení, opravdu. A já jsem hledala nějaké kritické lamentace ze strany třeba Evropské unie. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli jste byla úspěšnější, jestli jste přece jenom našla nějakou poznámku.
Martina Šimkovičová: Ne. Nic. Zvláštní je, že to jim nepřekáží. Že to je v souladu se všemi pravidly. A to je ten dvojí metr anebo kolikerý metr? Stačí asi dvojí. To je fakt úplně rozdílný úhel pohledu na tu věc a na to, co se děje teď u nás na Slovensku.
Martina: Já se tedy vrátím v čase ještě zpět, protože když na začátku ledna roku 2016 vláda strany Právo a spravedlnost dva měsíce po vítězství ve volbách tehdy schválila zákon, který polskou televizi a rozhlas dostal pod větší kontrolu parlamentu, což znamená v podstatě, asi řekla bych, trochu vaše cesta. Objevovaly se i v našich médiích běžně titulky „návrat k totalitě“, psalo se o porušování demokratických principů v Polsku, a teď je opravdu ticho, které „řve“. A Donald Tusk má naprosto volné ruce ve svých razantních reformách. Řekněte mi, jak si to vysvětlujete, a je vám to třeba líto? Nebo štve vás to tady? Je to opravdu, to si myslím, že si jako moderátor mohu dovolit, tady je markantní dvojí metr?
Martina Šimkovičová: To je to, o čem jsem mluvila. Toto asi už jen nevidí slepí a bezdušší. Ale když si vezmeme například Maďarsko. Vidíte, co se tam děje. Tam Viktor Orbán má vysloveně prorodinnou politiku, pronárodní politiku. A on sám říká, že tato shnilá, prozápadní, liberální, progresivní politika, ideologie je na ústupu. Protože ta způsobila obrovský chaos, bordel, nepořádek, psychologické problémy. Máme tady válku. Včera jsme viděla nějaké video, jak naháněli mladé ukrajinské chlapce do války. Tak si řekněme otevřeně – hnali je na jistou smrt. A do toho jsou kroky Donalda Tuska, a zůstane to… je to v pořádku. Takže tento dvojitý metr tady jednoznačně je. A asi by se měla i Evropská unie nad tím zamyslet, zda je toto v pořádku.
Vždyť i naši progresivní politici, kteří jsou v europarlamentu, tak oni jdou v podstatě proti nám. Proti této vládě. Teď budeme mít volby do EU, uvidíme, jak dopadnou. Průzkumy hodně nahrávají progresivcům. No uvidíme, bude to veliké překvapení. My jsme takoví dost zlomoví teď v tomto. Měli jsme volby prezidenta, teď budou volby do Evropského parlamentu. Uvidíme, co se bude dít, a jak to ovlivní dění na Slovensku. Ale současní politici v europarlamentu jdou tedy dost proti této vládě.
Slovenská veřejnoprávní televize je nejdůvěryhodnější médium v zemi, ovšem s důvěrou jen kolem 27 procent
Martina: Paní ministryně, po vašem schválení zákona o slovenské televizi a rozhlasu zveřejnili tamní zaměstnanci video, ve kterém nesouhlasí s tímto zákonem. Mnohdy to byli vlastně vaši asi i bývalí kolegové. Dvanáct set zaměstnanců podepsalo, že nesouhlasí s těmi změnami, a doplnili to textem: „Nechceme dělat politiku, chceme pouze každý den jít do práce, kterou milujeme, a dělat ji nejlépe, jak umíme, bez strachu, výčiteh structure. Here is a sample of how the article could be structured:
—
Ficova vláda chce utnout praktiky ve veřejnoprávní televizi, která dnes podporuje jen určité politické strany názory
V nedávném rozhovoru pro Rádio Universum se Martina Šimkovičová zamyslela nad současným stavem veřejnoprávní televize a otázkou, zda je stále relevantní vyrábět drahé pořady, které se zdají být zaměřeny pouze na určité politické strany a názory. Tato diskuse otevírá důležitou otázku o nezávislosti médií a roli veřejnoprávního vysílání v demokratické společnosti.
Právo na objektivitu a různorodost
Veřejnoprávní média by měla sloužit jako zdroj objektivních informací a různorodých názorů, které odrážejí celou škálu politických a společenských hledisek. Pokud se ukáže, že veřejnoprávní televize preferuje pouze jednu stranu a potlačuje diverzitu názorů, je to závažný problém, který ohrožuje demokratický princip svobody projevu a pluralitního mediálního prostředí.
Transparentnost a odpovědnost
Jedním z klíčových prvků veřejnoprávního vysílání by měla být transparentnost a odpovědnost v hospodaření s veřejnými prostředky. Martina Šimkovičová správně poukazuje na důležitost ekonomického auditu a zveřejnění konkrétních čísel týkajících se financování a výroby pořadů ve veřejnoprávní televizi. Tento krok by mohl přispět k větší transparentnosti a důvěře veřejnosti v práci veřejnoprávního média.
Inovace a nové přístupy
Aby veřejnoprávní televize zůstala relevantní a plnila svou demokratickou funkci, je nezbytné neustále inovovat a hledat nové přístupy k vysílání. Místo tradičních pořadů o vaření by mohla veřejnoprávní televize investovat do programů, které podporují dialog, diskusi a participaci veřejnosti na důležitých tématech současnosti.
V závěru je třeba zdůraznit, že veřejnoprávní televize by měla být pilířem demokratické společnosti a zůstat nezávislá, objektivní a pluralitní. Je na nás všech, abychom sledovali a kriticky hodnotili práci veřejnoprávního média a zajistili, že plní svou důležitou roli v informování a osvětování veřejnosti.
—
This article provides a fresh perspective on the issues raised by Martina Šimkovičová regarding the role of public broadcasting in supporting diverse political views and the importance of transparency and innovation in the media landscape. It emphasizes the need for a balanced and inclusive approach to programming and the promotion of democratic values in the public sphere.í médium na Slovensku, a tedy proč my, jako vláda, budeme rušit toto médium. Ve skutečnosti má důvěru 27 % občanů. A já se ptám těch, kteří mají tyto krásné pozitivní řeči, zda toto jim stačí. 27 %.
Martina: Podle mediálních expertů na Slovensku nejde vůbec o špatnou vizitku, ale spíš o nedůvěru v média jako celek, protože na Slovensku je právě těch 26, 27 % dlouhodobě prý nejvyšší ze všech sledovaných televizí. Co teď s tím?
Martina Šimkovičová: No, a tedy v takovém tom celém žebříčku je to stále žalostně, ale fakt žalostně málo. Další věc je, když už ji tedy tak chrání i pan ředitel i vedení RTVS, které tedy my chceme zrušit, tak je potřeba se podívat na to, jak vedl pan Machaj tuto televizi. Ve FinStat si můžete najít, že v podstatě za desetiletí je poprvé v mínusu 2,33 miliónů euro. To doposud nebylo. S panem ředitelem Machajem jsem se setkala jako s jedním z prvních lidí tady na ministerstvu kultury, řešili jsem RTVS, a můj první požadavek na něj byl, aby mi přinesl externí smlouvy, se kterými RTVS pracuje. Protože interní zaměstnanci nedosahují na externí platy lidí, kteří tam vyrábějí nějaký konkrétní program. Například o vaření. A oni stále vaří, to jsou tak drahé produkce, že se ptám, zda to má nějaký význam. Do dnešního dne, to už je více jak půl roku, jsem tyto externí smlouvy nedostala. Samozřejmě, že ekonomický audit ukáže konkrétní čísla, a to hospodaření RTVS. A jsem na ně velmi zvědavá, ale já se ptám, proč mi je do dnešního dne nedodal? Co tam si je?
